EUDR a nábytek: co se mění od 30. prosince 2026

Od 30. prosince 2026 se začne naplno uplatňovat evropské nařízení proti odlesňování, známé pod zkratkou EUDR. Týká se i nábytku ze dřeva: jídelní stůl, židle nebo konferenční stolek smí na trhu EU nabízet jen ten, kdo dokáže doložit, odkud dřevo pochází a že bylo vytěženo legálně a bez odlesňování. Pro zákazníka se nic nemění, pro výrobce a prodejce ale přibývá dokladování původu dřeva.

Co je nařízení EUDR a od kdy platí?

EUDR je nařízení Evropské unie č. 2023/1115, které má zabránit tomu, aby se na evropský trh dostávalo zboží spojené s kácením lesů. Kromě dřeva se týká skotu, kávy, kakaa, sóji, palmového oleje a kaučuku. Nařízení vstoupilo v platnost v roce 2023, ale jeho použití se dvakrát odkládalo. Poslední změna z prosince 2025 (nařízení 2025/2650) termíny posunula a zároveň zjednodušila povinnosti v dalších článcích dodavatelského řetězce.

Termíny pro velké a malé firmy

Podle přehledu, který zveřejnila Evropská komise na svém portálu Access2Markets, platí tyto termíny:

Národní lesnický institut upřesňuje, že pozdější termín se týká mikropodniků a malých podniků založených nejpozději 31. prosince 2024. Institut zároveň pořádá pro firmy semináře a poskytuje metodickou pomoc, třeba s určením polohy lesních pozemků.

Týká se EUDR i nábytku ze dřeva?

Ano. Nařízení nepokrývá jen kulatinu a řezivo, ale i výrobky ze dřeva. Průvodce nařízením od Ministerstva zemědělství mezi nimi výslovně uvádí dřevěný nábytek a jeho díly, dřevěná sedadla, stavebně truhlářské výrobky, kuchyňské potřeby ze dřeva nebo rámy na obrazy.

Pro nábytek z masivu to znamená, že ke každé desce stolu by mělo jít dohledat, z jakého pozemku dřevo pochází. Firma, která dřevo uvádí na trh jako první, musí znát přesnou polohu místa těžby. Ministerstvo zemědělství k tomu nabízí službu, která umí polohu lesních parcel připravit v požadovaném formátu.

Kdo v dodavatelském řetězci musí co udělat?

Nařízení rozlišuje role podle toho, kde v řetězci firma stojí. U masivního nábytku z českého dřeva to v praxi vypadá zhruba takto:

• Prvotní subjekt (typicky vlastník lesa nebo ten, kdo dřevo jako první uvádí na trh) zjišťuje původ, posuzuje riziko a podává prohlášení o náležité péči do informačního systému EU. Mikropodniky a malé podniky v této roli, které sídlí v zemi s nízkým rizikem, podávají jediné zjednodušené prohlášení.
• Navazující subjekt (pila, výrobce desek, stolařská dílna) po změně z roku 2025 už vlastní prohlášení nepodává. Musí ale od dodavatele získat a uchovat referenční číslo původního prohlášení.
• Obchodník (prodejna nábytku) vede záznamy o tom, od koho zboží koupil a komu ho dodal.

Pro všechny platí povinnost uchovávat záznamy o dodavatelích a odběratelích po dobu pěti let. Nejvíc práce tak zůstává na začátku řetězce, u lesa a prvního prodeje dřeva.

Co EUDR znamená pro zákazníka, který si kupuje stůl?

Pro soukromého kupce žádná nová povinnost nevzniká. Nákup stolu do vlastní jídelny není uvádění zboží na trh, takže nikdo po vás nebude chtít žádné prohlášení ani doklad.

Změna je v tom, co můžete očekávat od výrobce. Na otázku „Odkud je to dřevo?“ by výrobce od konce roku 2026 měl mít konkrétní a doložitelnou odpověď, ne jen obecné „z Evropy“. Kdo nábytek vyrábí nebo prodává, musí mít původ dřeva podložený v dokladech.

EUDR přitom není totéž co dobrovolná certifikace lesů. Rozdíly mezi oběma přístupy popisujeme v článku FSC a PEFC: co znamená certifikace dřeva a lesa. Zjednodušeně: certifikace je dobrovolný závazek k určitému způsobu hospodaření, kdežto EUDR je zákonné minimum, bez kterého se výrobek na trh nesmí dostat.

Jak to vidíme v dílně

Nařízení míří hlavně na tropické lesy a na komodity jako sója nebo palmový olej. Pro dřevo z hospodářských lesů ve střední Evropě přináší především víc papírování, ne zásadní změnu v tom, odkud dřevo bereme. Přesto mu fandíme. Tlačí celý obor k tomu, aby původ dřeva nebyl marketingová fráze, ale dohledatelný údaj.

Naše dřevo pochází převážně z Beskyd a občas z jiných částí Česka, takže cesta od lesa k dílně je krátká a přehledná. Z našeho pohledu je to největší výhoda lokálního masivu: o původu desky nemusíte číst na certifikátu, můžete se na něj zeptat přímo člověka, který stůl vyrobil. Více o materiálech, se kterými pracujeme, najdete na stránce dřevo a hrany našich stolů.

Pokud vybíráte nábytek, ptejte se výrobce na tři věci: z jakého dřeva nábytek je, odkud dřevo pochází a jestli jde o masiv, nebo o dýhu na nosné desce. Odpovědi napoví víc než jakákoli nálepka. U našich jídelních stolů z dubového a jasanového masivu na ně rádi odpovíme.

Časté otázky k EUDR a nábytku

Musím při koupi nábytku něco dokládat?

Ne. Povinnosti z nařízení mají firmy, které zboží uvádějí na trh, dodávají ho dál nebo s ním obchodují. Soukromý kupující žádné doklady nepotřebuje.

Týká se EUDR i malých stolařských dílen?

Ano, ale podle role v řetězci. Dílna, která kupuje řezivo od dodavatele, je navazující subjekt: uchovává referenční čísla prohlášení a záznamy o dodavatelích a odběratelích po dobu pěti let.

Je nábytek po 30. prosinci 2026 dražší kvůli EUDR?

To zatím nikdo spolehlivě neví. Nejvíc práce s dokladováním mají firmy na začátku řetězce a to, jak se promítne do cen hotového nábytku, ukáže až praxe.

Jaký je rozdíl mezi EUDR a certifikací FSC nebo PEFC?

EUDR je povinné nařízení platné pro celou EU. FSC a PEFC jsou dobrovolné certifikační systémy, které jdou dál a hodnotí i způsob hospodaření v lese.

Kde najdu oficiální informace k EUDR v češtině?

Nejpřehlednější jsou stránky Národního lesnického institutu a Ministerstva zemědělství, kde je průvodce nařízením, často kladené otázky a kalendář seminářů.

Na nařízení EUDR se dá dívat jako na další byrokracii, nebo jako na krok k tomu, aby každý kus nábytku měl dohledatelný příběh. My se kloníme k té druhé možnosti. Pokud si chcete stůl ze dřeva se známým původem navrhnout sami, vyzkoušejte náš konfigurátor stolu na míru.